středa 24. září 2014

... my jsme žáci 3.B ...


Dnes vás vítám u nás ve třídě na půdě u soviček.
Naše nejdůležitější pravidlo už visí i  u některých z vás, jak jste mi psaly:o)
 Překvapilo mě, že sem chodíte nejen opisovat recepty, ale i strategie, jak na dětičky.
Děkuji vám za to.
Tak dnes zase něco pracovního:o))))


Včera jsme si ve třídě se sovičkami vyrobily přehlednou nástěnku s našimi 
daty narozenin.
Nyní máme přehled, kdy se můžeme těšit na bonbonek 
a kdy oprášíme Svěrákovu narozeninovou píseň.





A tady jen ukázka vymývané klovatiny pro mé virtuální kolegyně, nebo odvážné maminky, které se nebojí nepořádku:o)
Vymývanou klovatinu mám moc ráda a často ji zařazuji do hodin výtvarné výchovy.
Obrázek nejprve namalujeme štětcem namáčeným v klovatině (lepidlo).
Po úplném zaschnutí vymalujeme suchými pastely a pořádně prstem rozmažeme a dotáhneme až na klovatinu.
Poslední fáze: celou čtvrtku strčím pod kohoutek
 a klovatinu vymývám vodou. Nebojte, suchý pastel se nesmyje:o)
Velice zajímavé obrázky jsou na černé čtvrtce.



Opět inspirace pro mé virtuální kolegyňky na
čtenářské strategie.





Tyto karty mám zalaminované a děti při objasňování drží kartu, vidí možnosti,
 ale hlavně se ztotožňují s postavičkou. 
Pokud se budete věnovat čtenářským strategiím....doporučuji se jedné strategii věnovat minimálně dva měsíce a teprve potom přidat další. 
My už jsme se je učili téměř celou druhou třídu.
Jsem na své sovičky pyšná ...rády a hodně čtou.
Možná proto, že jsem je za to nikdy neznámkovala a
 hodně vděčím genetické metodě čtení, kdy jsme před Vánoci 
v 1. třídě už  měli rozečtené knížky.
Děti mají s sebou ve třídě neustále svou knížku z domova, kterou si čtou při čtenářských dílnách, nebo ve chvílích volna, kdy mají např. hotovou jakoukoli práci, mohou odejít na polštáře a číst si, nebo o přestávkách v klidové zóně v knihovně.





Vedeme si také od druhé třídy deník čtenáře,
 kam si děti zapisují vše, 
co přečetly, i doma s maminkou před spaním. Máme papíry s jednoduchými otázkami, na které čtenář odpoví.
Vedu děti i k tomu, že si zapisují i nedočtené knihy.
 Je důležité zreflektovat, proč ji nechci dočíst. Někdy si špatně vyberu, jindy je na mě ještě těžký text a třeba za rok zjistím, že už na ni čas dozrál.
Nějak se mi osvědčuje, že co neznámkuji, děti baví více.
Poslední dobou mám problém se známkami, nějak nejsem přesvědčená o jejich důležitosti.
Tak to byl jen můj malý povzdech:o)


V knize života
nejsou odpovědi na konci.


Takto jsme vyřešili v naší třídě používání mobilů.
Z mimi kabinetku na výtvarné pomůcky a sáčky s úbory máme telefonní bezdrátovou budku.
Vstup možný pouze o přestávkách :o)

Mějte krásný den i u vás ve škole.

24 komentářů:

  1. Moni to by bylo bývalo tak úlevné kdybych já a pak můj syn, jsme mohli chodit do takové třídy:) jednou zažít, že se do školy těším, nebo že se těší moje dítě..nebyla doba pro jinakost a děti , které nezapadaly do "normy" měly smůlu...nemám na školu vůbec žádné hezké vzpomínky a na to co udělala škola s mým synem už vůbec ne..klidně bych si k tobě do třídy šla na chvíli zažít jiný pocit- radostný:) ..a známky mě vždy demotivovaly, valstně všechno soutěžení, kdo je nejlepší, všechna hodnocení kohokoliv vnímám od vždycky jako nesmyslná..nic nejde hodnotit, protože každý je vyjímečný a neopakovatelný a úžasný takový jaký je...to mě naučily ty moje a synovy neradostné roky po školách, takže nakonec to přínos mělo:) hodnocení, srovnávání, kritika, dosahovačnost ze strachu, že když nenaplníme cizí představy o tom jací máme být,nebudeme milovaní a přijímaní- to všechno se naučíme doma a ve školách a to si pak myslíme, že to musíme žít a je to trvalá příčina frustrací...kdyby se nesoutěžilo, ale spolupracovalo, kdyby se neznámkovalo, ale jen podporovalo byla by škola tím, čím má být- učila by rozvíjet sebe sama v lásce a pochopení k sobě samému a tím i k druhým....já bych sebelásku dala jako hlavní předmět, protože je to něco, co skoro nikdo neumí ...máš to u tebe ve škole moc hezké, věřím že tě děti rády udržují štastnou- naoplátku:)

    OdpovědětVymazat
  2. Úžasné.....obdivuji, s jakým nasazením do všeho jdete. Nakukuji k Vám už více než rok, každý Váš příspěvek je velmi inspirativní a vždy se na každý moc těším:-) Děkuji. Lucie

    OdpovědětVymazat
  3. Mrzí mne, že se mé dceři nepodařilo zažít takovou úžasnou školní atmosféru a chápající paní učitelku, jako jste Vy Moniko.Na základní školu nemá hezké vzpomínky.Naprosto souhlasím s předešlým komentářem Káti. Neustálé poměřování,známkování a soutěživá atmosféra nemusí být všem stejně příjemná a ti méně soutěživí pak mají denně před sebou jen stres. Věřím, že příjemnou atmosféru, která "dýchá" z Vašeho blogu,zažívají i Vaši žáčci ve škole.Ať se Vám daří....
    Tamara

    OdpovědětVymazat
  4. Moni, rodiče tvých žáčků jsou šťastní rodiče, že mají takovou paní učitelku jako jsi ty. Strategie jsou úplně super a telefonní budka jakbysmet.
    přeji krásný podzimní den do Tvojí třídy. Majka

    OdpovědětVymazat
  5. Nakukuji k vám teprve pár týdnů a jsem nadšená z každého vašeho článku, obsahuje pro mě spoustu nápadů, inspirací a myšlenek. Ale až nyní mám potřebu komentovat - kéž by každá učitelka, byla aspoň trochu tak uvědomělá, jako vy! Vím, že to není jednoduchá práce a obdivuji každého kdo jí vykonává, ale vážím si jen toho kdo do ní jde srdcem a to vy určitě! Dokazujete, že to jde i úplně jinak než je zajetá forma. Kéž by jednou moje dcera měla podobnou učitelku, nyní začala chodit teprve do školky a už i teď jsem otrávená a znechucená nucením - do spaní, do jídla... a znechucení dětem celého tohoto systému už v tomhle věku a ohodnocení dítěte učitelkou - je hodná a vůbec nebrečí ani když brečí ostatní děti... dohání spíše k pláči mně... každé dítě je hodné, jen se to s ním musí umět a divoké dítko nepovažuji za zlobivé a kdo jiný kromě rodičů by to umět měl než paní učitelky a učitelé... A proto vám tleskám a tak trochu závidím dětem, které učíte!

    OdpovědětVymazat
  6. Moni, moc díky za inspiraci..dýně jsou úžasné, ale obrázky ke čtenářské gramotnosti nemají chybu..mám k tomu také něco,ale do tvého provedení to má daleko..tak jestli dovolíš..budu se inspirovat a otázky použiji.jinak se čtením, ale i se známkami to mám obdobně..krásný den..Inka

    OdpovědětVymazat
  7. Krásná práce s dětmi, kéž by takových učitelů bylo víc. Má prvorozená také měla štěstí na úžasnou paní učitelku. Jeden rok měli čtenářskou hru "Cesta na ostrov pokladů". Za určený počet přečtených stránek postoupili vždy o nějaké to pole vpřed až se dostali k pokladu a mohli si "zahrabošit" a vybrat nějakou maličkost z truhly. Samozřejmě hra byla posuzována individuálně pro každého čtenáře.

    A už se těším, až doma zkusíme dýně.

    OdpovědětVymazat
  8. Nádhera, moc bych si přála, aby i můj syn, až nastoupí do školy, měl takovou paní učitelku! U Vás musí učení děti bavit a o to víc si zapamatují a chtějí se dozvídat nové a nové věci! Jelikož pracuji v knihkupectví a vidím jak málo dětí a s jakým odporem čte, o to více oceňuji Váš přístup. Děti se prostě musí vést ke čtení, ale ke čtení opravdových knih, né stáhnutých do nějaké čtečky. Ten pocit držet knihu, cítit její vůni a prožívat příběh hrdiny, pro mne jsou knihy opravdu srdeční záležitostí! Naštěstí syn jde v mých šlépějích a ve svých 4 letech má "přečtených" více knih, než leckterý dospělák. Známkování je také mou noční můrou (a to jsem nosila hezké známky). Nenávidím jakékoli soupeření a soutěžení, vždy mě demotivuje - to vydrželo až do dospělosti. Jenže bohužel celé naše školství je na těchto věcech postavené a takových jako jste Vy je moc málo! Moc Vám přeji ať jste pořád taková skvělá učitelka, matka, manželka, žena, .... blogerka. Zastavit se u Vás na blogu je nádherný relax a pohoda, moc děkuji!! Věra

    OdpovědětVymazat
  9. Ani nevím, jak jsem se k Vám proklikala, Moniko, ale co čtu, to hladí po duši. Jsem máma tří nečtenářů, dva z nich byli ochotní i brečet, jen aby číst nemuseli. Až poslední dítko je občas, velmi zřídka, ochotno vzít knížku do ruky.
    Prosím, nepodělila byste se o návod na čtenářský deník? Takové to klasické, co já si pamatuju ze školy, "autor,ilustrace, hlavní postavy..." je nezáživné až běda. Snad dobře vidím,že máte nějaké předtištěné papíry, vypadají nadějně.
    Nepodělila byste se tu s námi, prosím?
    Lenka.

    ... tiše závidím Vašim žáčkům, pane jo, ti se mají!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lení, i vám ostatním moc děkuji za nádherná slova. Ale ani já se nepočítám mezi ty dokonalé učitelky, ale jdu do toho ♥ + intuicí a řídím se moudrými Toltéky a dělám vše co nejlépe jsem v daném okamžiku schopna.
      Listy do deníku jsem dětem napsala a vytiskla. Jen je nalepí, vypíší a nakreslí. Otázky: název knihy, autora. Co se ti v knize nejvíce líbilo? Chtěl bys umět něco jako hlavní hrdina? A proč? + obrázek z knížky. Až budeme vyspělejší čtenáři, otázky ztížíme:o)
      Mějte krásný čas ve škole i mimo ni. Monča

      Vymazat
    2. Huráááá, já jsem Vás znovu našla! A tentokrát vím jak, v záložkách mám článek Ořechovka II. a jak tak koukám, zdají se mi obrázky povědomé a v hlavě zní "ty jo, nemohla by tohle být ta šikovná paní učitelka, co jsem se jí kdysi dáááávno ptala na čtenářské deníky?" A ono jo, ani nevíte, jakou mám radost, že jsem Vás zase našla. :-)
      S velkým zpožděním tedy moc děkuji za odpověď, hned si to píšu :-)
      Opatrujte se, Lenka.

      Vymazat
  10. Narozeninovou písničku od Svěráka mám rádi doma taky. Má dcera je velká čtenářka, která si čte
    i o přestávkách ve škole a představte si Moniko, že se jí dokonce kvůli tomu posmíval i učitel. To mně přišlo opravdu nepatřičné. Krásný blog, krásné nápady a recepty a pro děti víc takových učitelů jako jste Vy.

    OdpovědětVymazat
  11. Moni, po delší době zdravím, a musím zase zatleskat, smeknout klobouk, a doufat, že jednou moje Juli bude mít aspoň z poloviny takovou paní učitelku, jako jsi Ty... Držím palce, ať elán vydrží co nejdéle!!! Pěkný večer, L.

    OdpovědětVymazat
  12. Úžasné. Obdivuji a moje maminka - učitelka prvního stupně ve výslužbě- by vám jistě dala jedničku s hvězdičkou. Nikdo mi nevymluví, že alfa omega všeho je čtení- slovní zásoba, vyjadřování, všeobecný přehled, soustředění, schopnost vystihnout podstatu ..:-)

    OdpovědětVymazat
  13. Mám radost. Tenhle příspěvek mě pohladil. Vaše třída je krásná a máš to, Moni, pěkně promyšlené. Tvoji žáčci se mají!

    OdpovědětVymazat
  14. Moni, "tvoje" děti určitě rády chodí do školy. Z tvého příspěvku dýchá velká pohoda... ♥ Klovatinu také ráda používám, děti baví to kouzlo s vymýváním. ;-) Moc se mi líbí nápad s mobily, ty k dnešní době prostě patří, ať se nám to líbí nebo ne. Je fajn, že děti nenásilnou formou vedeš ke čtení. Ve družině u nových prvňáčků vidím, kdo s nimi doma čte, povídá... Přeji krásné pozimní dny. :-)

    OdpovědětVymazat
  15. Moni, opravdu krásná třída, krásný přístup.
    Moc mi připomínáš "naši" paní učitelku, která od letoška přešla zpět k prvňáčkům.
    Také měli takové listy ke knihám.
    Ano, také jsem z generace AUTOR ILUSTRÁTOR HLAVNÍ POSTAVY:-)))))))
    Moni, pro ty děti jsi vážně radostí:-))

    VY MÁTE VE TŘÍDĚ HERMÍNKU?????????????? To je krásné jméno a já ještě žádnou Hermínu neznám.
    Magda

    OdpovědětVymazat
  16. Hezký den Moni,
    opět nádherný článek. Všechny předešlé komentáře mi mluví z duše. Máme doma dysortografika ve 3. třídě/ takže jako tvoji žáčci/ a přimět ho vzít si knížku a alespoň zkusit se do ní začíst je někdy nadlidský výkon,... a chtít po něm aby četl nahlas ... no to jsem se snad zbláznila- asi tak nějak na to nahlíží. Matematika mu naštěstí jde dobře a paměť na anglická slovíčka má taky super /teda pokud nepočítám psanou angličtinu- tam už je to zase horší, ale bohužel už to tak má v té jeho hlavičce dané/.
    Bohužel ale celkový přístup a známkování a hlavně soutěžení v počítání příkladů na čas /ve 2.třídě/ je pro mnohé děti stresující.
    V dnešní době všech možných dysfunkcí, které se vyskytují mnohem častěji než za naší školní docházky by snad měli známkování zakázat a hodnotit slovně podle schopností každého žáčka.
    Ať se ti daří být tou milou a podporující paní učitelkou pro tvé žáčky i nadále.
    VeronikA

    OdpovědětVymazat
  17. Milá paní Moniko, jsem studentkou učitelství 1. stupně ZŠ na PdF v Brně. Zaujal mě váš komentář, že děti baví více to, co se neznámkuje. Ano, je to tak. Známky slouží pouze vyučujícímu jako informace o průběhu vývoje žáka, nebo spíše jako informace pro rodiče. Já sama ale zastávám názor, který mi vštěpila moje vyučující na fakultě - známky nejsou priorita. Doporučuji přečíst knihu KRATOCHVÍLOVÁ, Jana. Systém hodnocení a sebehodnocení žáků, Zkušenosti z České republiky i Evropských škol. 1. vyd. Brno: MSD, 2011. 153 s. Neuveden. ISBN 978-80-7392-169-9. Jsou tam skvělé metody, nápady a komentáře :)

    OdpovědětVymazat
  18. Koukám, že Hermínka má narozeniny jako já :-)

    OdpovědětVymazat
  19. Moni, právě jsem shlédla toto video, tak jsem si vzpomněla na tebe a tvůj postoj ke známkám (který úplně chápu a podporuju): http://ceskomluvi.cz/proc-deti-prichazeji-o-radost-z-uceni/

    OdpovědětVymazat
  20. Zdravím vás p. Moniko, úplně náhodou jsem klikla na vaše stránky. Jsou úžasné. Jsem taky kantorkou na 1. stupni a jsem ráda, že je nás víc, co by známky vůbec nepotřebovaly. Zatím to bez nich na klasické ZŠ nejde, tak píšu dětem aspoň různé motivační vzkazy a k vysvědčení píšu každému dopis, který je snad potěší. Jinak díky za parádní nápady do školy, určitě využiju spoustu z nich.

    OdpovědětVymazat
  21. Dobrý večer Moniko,
    nevím,kterou sekci bych měla na vašem blogu komentovat dřív,ráda vařím a tak už jsem několik vašich receptů vyzkoušela:)
    S mým synem milujeme čtení knížek,sice ještě do školy nechodí,ale už se nám to v září blíží.A tak bych chtěla přidat do seznamu božských knih pro děti: O prasátku Lojzíkovi- jsou tři díly:) a ještě jedna perla a to Kamil neumí lítat...
    PS:prostě jsem se chtěla podělit
    Přeji krásný víkend Dita

    OdpovědětVymazat

Mějte se hezky a předem děkuji za vaše milá slova a řádky, kterých si velmi cením.
S láskou Monča ♥