středa 20. května 2015

Čtenářská dílna ...


Dnes opět neučitelky přeskočí, abych vás nenudila prací.

Milé kolegyně, ráda bych vám poodkryla zajímavý typ čtenářské gramotnosti, 
které se třetím rokem věnuji.

čtenářská dílna.

Co to je? Čím se vyznačuje?



Čtenářká dílna má svá daná pravidla:
Pravidlo číslo 1:
Děti čtou svoji knížku, kterou si samy přinesly a vybraly z domova nebo knihovny.
Pravidlo číslo 2:
Kniha musí být beletrie s dějem, né jednotlivé pohádky či příběhy.
Pravidlo číslo 3:
Děti si čtou po vymezenou dobu, potichu, nikoho neruší.  S knížkou si zalezou, kam chtějí.
(pod lavici, na koberec, do kouta ...)
Pravidlo číslo 4:
Paní učitelka čte taktéž svou knihu.
To miluji. Kdo má tu možnost si v pracovní době číst svou knihu, že?
Když máte prvňáčky, je dobré si číst nějakou dětskou knížku, na které dětem modelujete to, co od nich očekáváte, aby sdílely ony samy.
Pravidlo číslo 5:
Čtenářská dílna se musí realizovat pravidelně, nejlépe 1x týdně.



Struktura čtenářské dílny:

1. Začínáme v kruhu s minilekcí.
Minilekce může trvat 5-10 minut. Její obsah je různý. 
Vlastně je to výuka literatury podle věku dětí.
Nyní často využíváme jako minilekci referáty dětí.

2. Najdeme si místečko a čteme svou knihu po celou dobu a nikoho nerušíme. 
Se třeťáky čteme už 20 minut.

3. Sejdeme se opět v  kruhu a sdílíme přečtený úsek, buď ve dvojicích nebo v kruhu.
Nebo děti vyplňují pracovní list, který si připravíte.
Na něm bývají nejrůznější otázky na hlavního hrdinu, na děj, na vztahy a na připodobnění situací z knihy reálnému životu.

Jakými úskalími jsme si za ty tři roky prošli?
Děti si dříve odnášely svou knihu domů a neustále ji zapomínaly. A bez knihy se dílna realizovat nedá.
Zavedli jsme systém, že kniha zůstává ve třídě v knihovničce a bylo po problémech.

Děti dílna strašně baví ( a mě také).
Zřejmě proto, že je to smysluplné. Děti se opravdu naučí mít knihy rády.
Je nádherné vidět, jak sdílí mezi sebou zážitky z knih a doporučují si je navzájem.
Čtenářská dílna má hlavní cíl: užít si četbu dle vlastního výběru.
Umět shrnout děj. Povyprávět o hlavních hrdinech a naučit se vnímat druhé.

Minulý týden mě děti dostaly. 
Zbyla nám jedna hodina k dobru ... byly jsme nějak rychlí, pracovali přes přestávky ... a tak jsem se zeptala, jak tu hodinu chtějí využít. 
Jednohlasně si všichni přáli čtenářskou dílnu.
Já na to, že ale nemáme připravenou minilekci ani referáty ... "to nevadí".
Než jsem z kabinetu něco přinesla, děti už seděly se svou knihou a četly, bez nějakého pokynu ... tak jsem otevřela Murakamiho a přidala se k nim.
Byl to takový ten moment, kdy vidíte smysl svého působení a je vám dobře u srdce.

A co vy? Znáte, praktikujete čtenářské dílny? Nebo se o ně pokusíte?

Mějte spousty úspěchů nejen při čtenářství.

9 komentářů:

  1. To se mi moc líbí i když nejsem učitelka. Byla bych moc ráda kdyby se takhle věnovala i učitelka dětem ve třídě našeho vnoučka v první třídě. Zatím se to neprojevuje.
    Ála

    OdpovědětVymazat
  2. ježíš vy byste to měla všechny ty učitelky NAUČIT!!!? At je vás víc, chci takovou ucitelku pro svou dceru....

    OdpovědětVymazat
  3. Super nápad a pro dnešní děti tak trochu scifi...myslím ty které nečtou a mají svá očka sklopená ke svítícím deskám. Vlastně ani neumí propustit ono fantazično do svého nitra a najít si své vlastní dobrodružství. Já jsem jako malá také hodně četla, hlavně pohádky, na dívčí romány jsem se nedostala a pak jsem se stala brzy mámou takže jsem skončila zase u pohádek. Já vlastně ani číst neumím ,ale pevně doufám že se jednou dočkám, že přijde ta chvíle, kdy budu moci s čistým svědomím usednout do křesla a přečíst všechny knihovny :-) Do vaší čtecí dílny bych ráda zavítala i já ...jen tak dále ....... říše fantazie musí být zachráněna ♥
    Truhlice

    OdpovědětVymazat
  4. Učit............je umění a poslání.Vzdělávat - ve smyslu předávat informace, může téměř každý vystudovaný pedagog. Ale UČIT............., paní Moniko, díky, že Vy svoje děti vedete touto cestou a učíte je.........Kéž by takových bylo více.Díky za Vaše stránky, které na mě dýchají neuvěřitelně pozitivním lidstvím.

    OdpovědětVymazat
  5. ...já chci být vaše žákyně, co děláte je přesně to, co ze všech dětí dělá dobré dospěláky...děkuji za tu Vaši lásku se kterou pracujete... jarka

    OdpovědětVymazat
  6. Moni, já mám veliké štěstí, že mám muže, který dělá zároveň u nás ve škole vychovatele. Já dopoledne děti učím a on mi je odpoledne vychovává:o). Takže jsme vlastně zjistili, že máme společně děti kolikrát častěji než jejich rodiče.
    Manžel od začátku, co začal u nás pracovat, dělal v rámci odpoledních činností čtenářské dílny s dětmi a já díky němu sklízím neskutečné úspěchy. Děti ( a to jsou druháčci) díky tomu milují knihy, pravidelně čtou, navštěvují knihovnu. O zlepšení čtení a porozumění textu ani nemluvím. Knížky mají v knihovně a pravidelně v době po obědě zalehnou( zasednou) kam se dá a 20 minut se oddávají čtení. Některé děti manželovi předčítají, ptají se na slova, kterým nerozumí a on vysvětluje a chválí. Mně pak děti v hodinách čtení vyprávějí o čem četly a jak se jim to líbilo. Prezentují přečtené.Při velkém počtu dětí ve třídě a krátkém článku v čítance se opravdu čtení samo osobě nacvičit nedá.Proto já ihned na začátku první třídy říkám: Psát, počítat se děti dokáží naučit ve škole,ale pokud nebudou doma procvičovat čtení a nenaučí se lásce ke knížce, bude jim čtení dělat problémy. Díky moc za Tvůj článek a inspiraci, protože článků o čtení není nikdy dost! Krásné dny..Inka

    OdpovědětVymazat
  7. Leč neučitelka, tak jsem článek se zájmem přečetla :-) Čím déle vás sleduji, tím více doufám, že dcera jednou bude mít aspoň z části, tak skvělou učitelku jako jste vy. Vy jste příkladem toho, že i v klasickém školství lze vzdělat dle osnov, ale zároveň v dětech podporovat jejich přirozenou zvědavost a nadšení. U vás skutečně platí škola hrou!
    A podporovat děti v zájmu o čtení je skvělé, v poslední době v okolí bohužel sleduji, jak málo se čte, což je samozřejmě každého věc. Ale příjde mi, že už i málo kdo čte dětem před spaním... a zatím to jsou tak úžasné chvilky, když mi dcera přinese knížku a chce číst a to často i přes den.

    OdpovědětVymazat
  8. Úplně jsem si představila, jak ve Vaší třídě lezu pod stůl, a čtu si něco pěkného:-). Líbí se mi, jak potom s dětmi sdílíte, co si přečetly nebo mají nějaký úkol. Náš téměř dvouletý syn má knihy také moc rád a ikdyž, samozřejmě, neumí ještě číst:-), tak si moc rád "čte se mnou". Nelze si nevšimnout, jak knihy rozšiřují obzory. U větších dětí dávají veliký prostor pro fantazii. Díky za Vaši práci:-).

    OdpovědětVymazat
  9. Děkuji vám, ale rozhodně si nijak výjimečná učitelka nepřipadám.
    A učit to ostatní ? Však se snažím předávat, co mi síly stačí:o))))
    Krásný víkend všem, Monča

    OdpovědětVymazat

Mějte se hezky a předem děkuji za vaše milá slova a řádky, kterých si velmi cením.
S láskou Monča ♥