středa 8. července 2015

Před a po ...


říjen 2010 



2010

únor 2013


Letos v červenci jsou tomu tři roky, co jsme začali bydlet v našem domečku.
Tehdy jsme tu byli ještě bez kanalizace a tři měsíce bez plynu a teplé vody.
Ale dovezli jsme matrace a tak proč jezdit zpět?
Vím, že rubriky před & po jsou oblíbené a tato je ta naše největší životní proměna. 
(když nepočítám holky:o)
Když jsme kopeček kupovali, ani jsme díky džungli, která tady všude  byla, neviděli, kde pozemek vlastně končí a co je za ním.
Naše koupě byla také zajímavá.
 V pátek jsme našli tento "poklad" na internetu, večer jsme se zajeli podívat na reál a v pondělí jsme podepisovali smlouvu, přes pláč našich dětí, které tu nemohly ani projít.
Museli jsme je nosit na ramenou. 
Nebylo kam se  postavit, aniž by nebyly ošlehány od kopřiv.

Tehdy to bylo opravdu strašidelné místo, plné stínu, křoví, starých dutých stromů, popadaných větví, cihel a tašek ze střechy ...
Ale ten pocit, to genius loci tady zkrátka byl a my jsme hned volali do RK a rezervovali dům s pozemkem, který dvě dámy nemohly  celý rok prodat.
 A už po hlase bylo slyšet, že jsou obě rády, že se té hrůzy zbavily.
 Dům a zahradu nikdo neobýval skoro 25 let.
Střecha se propadla, na zahradě rostlo vše v takovém počtu, že ani neumím spočítat, kolik jsme museli vykopat hlohů a jasanů. Kopřivy měly kořen, 
že by se za ně nemusel stydět mohutný keř.
A my měli jen srp, krumpáč, rýč a dvoje zdravé ruce. Žádná sekačka, křovinořez, elektrická kosa ... 
A na účtě mínusové částky, takže koupě nepřipadala v úvahu.
Pamatuji si, že jsem nikdy nebyla tak utahaná, jako po 2 měsíční brigádě na naší vypleňovací misi.
Další rok jsme demolovali polorozpadlé 19 metrové stavení a začali stavět.
Za deset měsíců od kopnutí základů jsme byli DOMA.
A já neustále nepřestávám děkovat naší intuici koupit něco, co jsme ani rodičům nebyli schopni na počátku vyfotit. 
Nešlo to. Každý snímek končil za pár centimetrů křovím.
Ač tak velký pozemek, všude jsme dohlédli na dva metry před sebe.
Zkrátka vyprostili jsme zakletou Šípkovou Růženku ze spárů křovisek.
A ona se nám takto odvděčila.
A to stále nemáme zdaleka vše hotovo ... a jako bych vás slyšela:
 U baráčku a zahrady není nikdy hotovo :o))))
Vím a já říkám, stále je na co se těšit a snít a plánovat.
Ale po pravdě s každým rokem děláme méně a méně ... asi únava?


Teď pohled z jednoho místa letem časem na třech fotografiích z dolní části zahrady.

srpen 2010

říjen 2010

červenec 2015

srpen 2010

srpen 2010

červenec 2015

srpen 2010

 červenec 2015

No, jak to tak vidím, nechtěla bych vracet čas :o)
Ale pamatuji se, že jsme se těšili z každého malého přírůstku a hnala nás neuvěřitelná síla.
Horší než práce a vyčerpání samotné byly nekonečné papíry, povolení, jednání s úřady a ta bezmoc nad úředním šimlem.

Jsme tu strašně rádi a vděčíme za to sami sobě, to hřeje nejvíce.


PS: A velikým překvapením je jedna z mých čtenářek, která mi napsala, že tento pozemek také okukovali a chtěli koupit. Jak je ten svět malý.
Moc zdravím a děkuji, že tu na nás počkal :o)

60 komentářů:

  1. Ahoj Moni, taky jsem se za ty roky naučila, že jestliže mě něco chytne za srdce na první pohled, je to to nejlepší a je třeba si za tím jít. Je vidět , že Váš pocit a vaše srdce vás nezklamalo a ta dřina určitě stála za to, ostatně , je to vidět .Domeček je veliký tak akorát, útulný s domácí atmosférou ( ne jako ty studené moderny), zahrada super. No prostě jste borci,jen tak dál. Pa Dáša Havířov

    OdpovědětVymazat
  2. To jste stihli za 10 měsíců zbourat a znovu postavit???Klobouk dolů.Ten vyšší dům hned vedle,to jsou sousedi?Z Vašich fotek jsem si myslela,že máte domeček skoro na samotě.Moc pěkné hnízdečko jste si vybudovali :-). Krásný den. Jana Č.

    OdpovědětVymazat
  3. Je vidět kus dobře odvedené práce :). Mákli jste si, ale stojí to za to. Krásný den.

    OdpovědětVymazat
  4. Naše zahrada vypadala před třemi roky podobně. Postupně se s ní snažíme vypořádat, ale je to boj. Na většině záhonů nebyla hlína, ale jen propletené kořeny všemožných plevelů. Pořád vidím tu obrovskou spoustu práce, kterou máme před sebou a jednou za čas si u fotek připomenu, co už jsme všechno zvládli. Třeba tady:
    http://naseruina.blogspot.cz/2015/03/zahrada.html

    OdpovědětVymazat
  5. Krásné, můj velký obdiv máte už dlouho, ale tyhle fotky mluví za všechno.
    Ten pocit z dobrého díla je jistě nepřekonatelný. Díky, že se s námi dělíte o radost. martina

    OdpovědětVymazat
  6. Má milá... tak dnes jsi mne opět dostala... sedím brečím a srdce se mi svírá... to je prostě úžasný, co jste všechno za tak krátkou dobu dokázali vybudovat!!! Jste oba úžasní .. MOC!!! Chystám se napsat... krásný den... pa Venda.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vendo panebože nepřeháněj , takových co něco vybudovali z ničeho je nás více . Jen kopečkovic to umí prodat

      Vymazat
    2. ...závist....

      Vymazat
    3. Na adresu anonymní (ne Vendy)!
      Každý prodává něco jiného, že? Závist je věčná jako v té pohádce a prodává se trochu hůř než láska a radost. Musím se přiznat, že mě ty fotky taky ráno dojaly.
      A pokud je to co dělá Monika prodávání (což si nemyslím), tak jen houšť, je to moc príma.martina

      Vymazat
    4. Tak a teď Martina pojistila, že se sem budou psát zase jen chvalozpěvy :-)
      Ne že by si to na kopečku nezasloužili, jsou obrovsky pracovitá rodina, ale takových je mnoho, jen to tak moc neventilují do světa.
      Někdo si výsledky své práce dokáže užívat "potichu", jiní potřebují k dostatečnému naplnění ty chvalozpěvy....

      Vymazat
    5. Milá ????... ano je v tom trocha závisti, protože já jsem si svůj sen o bydlení nedokázala splnit. Obdivuju každého, kdo čehokoliv dosáhl vlastní pílí a prací... takových lidí je opravdu hodně. A musím přiznat, že mě taky moc těší slyšet chválu a unání.
      Monika je kamarádka, ale dělí nás vzdálenost, tak s ní ráda sdílím věci vittuálně... ale udělala jsem chybu... osobní věci by měli zůstat osobní, takže vám děkuji. Aspoň jsem si uvědomila, že ne vše by měl člověk ventilovat veřejně.
      Přeji krásný den a ať se vám daří, Venda.

      Vymazat
    6. Milá anonymná č. 7 a č.10 veď Vás nikto nenúti, aby ste svoje výsledky práce niekde publikovali, kľudne si ich užívajte v tichosti a sama. Áno veľa ľudí to tak robí. Ale potom nechoďte očumovať niekam, kde si myslíte, že sa vám nepáči obsah, alebo vôbec už iba to, že to tam je............... A to že pani Monika vkladá na blog fotky svojho bývania. Áno chce to aj určitú odvahu. Napríklad odvahu na to, že úplne cudzí ľudia jej vidia až do spálne. Odvahu na to, že musí počítať aj s tým, že si prečíta aj takého komentáre. Áno možno sem patria aj negatívne komentáre, veď každý máme iný vkus. Ale predsa nebudem si prezerať to, čo sa mi nepáči. A že sa teší z toho, že sa niekemu páči jej bývanie a napíše jej pozitívny komentár....Vy keď niečo robíte tak asi tiež to robíte s tým, že sa to bude páčiť....teda prinajmejšom aspoň Vám samej......Tiež som si po prezretí fotiek zaspomínala...náš pozemok a dom vyzerali v roku 1999, keď sme ho kupovali presne takto nejako. Len škoda, že veľa fotiek sme vtedy nerobili ...Možno by som bola tiež aj ja po zverejnení fotiek pred a po pre Vás osobou, ktorá potrebuje k dostatočnému naplneniu pochvalu....Možno to skúsim a potom Vám dám vedieť......Pá pá

      Vymazat
    7. krásně a přesně řečeno...pokud mám "problém" s tím, že někdo něco umí dobře "prodat" / podat, tak se nikam nechodím ani koukat...Závist je bohužel nekonečná..krásné dny všem:-)

      Vymazat
    8. Tak jo, dejte vědět..... :-)

      Vymazat
    9. A proč by všechno mělo být hned ze závisti? Paní to vidí nějak, napíše to, ale to neznamená, že závidí. Třeba jí to přijde malicherné, povrchní, směšné...... proč hned závist????

      Vymazat
    10. Vy si teda nekupujete ani žiadne časopisy o bývaní? Lebo určite sa na zverejnené fotky domov, záhrad a príbehy ich vzniku alebo premeny pozeráte ako na niečo malicherné, povrchné a smiešne....

      Vymazat
    11. Ne, to je anonymní časopis. Tohle je o tom, že někdo dobrovolně ukazuje svoje soukromí. Já taky ráda koukám v časopisech nebo na netu na rekonstrukce bytů, dekorování atd. Ale tam to většinou píše někdo o anonymním domě nebo popř. o NĚČÍM domě nebo bytu. Ale tady (a nejen tady) se píše stylem: koukejte co my máme, koukejte, co my děláme, koukejte, co my jsme vymysleli......a to je trošku jiné než časopis... a to mě občas přijde trošku směšné

      Vymazat
    12. No páni, teď jsem se dostala k internetu a koukám, jak se nám ta debata rozjíždí.
      Ač nevím, jestli se mám vyjadřovat.

      Před dvěma lety jsem začala psát blog o nás, pro nás, pro naše vzpomínky.
      Jsem člověk, který minulost hodně zapomíná a stále spíše hledím a těším se na budoucnost. A tento on line deníček nám zůstane se všemi našimi vzpomínkami a že je veřejný, je jen otázka jednoho kliknutí. Na začátku jsem o možnosti uzamčení ani nevěděla.
      Ale samozřejmě mi dělá radost a je hřejivé vidět, že někoho náš obyčejný život inspiruje a příspěvky těší.
      A chvalozpěvy nejsou tím motorem, proč téměř denně fotím a píšu.
      A pokud to berete jako vychloubání, je mi líto. Možná podle sebe soudím tebe?

      Pokud jsem Vám trnem v oku ... není nic snazšího, než můj osobní prostor nenavštěvovat a hledat upřímnější blogy, ty ale nejsou (na rozdíl od Vás) nikdy anonymní.
      Bohužel nevím, jak oslovovat, ač bych ráda.

      Vymazat
    13. Monika ma predbehla, práve som sa išla opýtať pani anonymnej pod č.18, že vôbec, ale vôbec nechápem prečo teda navštevuje tento blog, keď jej je to tu ako píše smiešne...to má toľko času, že sa pozerá aj na stránky, ktoré ju vôbec nezaujímajú, nepáčia sa jej alebo sú jej smiešne ?.....

      Vymazat
  7. Moni, tohle já vážně neskutečně obdivuju. Investovat všechny úspory, mnohdy i s hypotékou, a koupit "něco", co ani nevím, jak vlastně bude vypadat, protože to prostě není vidět :-) My taky rekonstruovali, bourali jsme jen chlívy atd., dům naštěstí ne ( a ještě budeme, až bude celý dům k dispozici ) a já ty fotky pravda, moc ráda neprohlížím :-)
    Podobně vypadající domek měli naši sousedi, džungle, nic jiného to nebylo, taky dlouho neobývaný dům, ale co z toho udělali, úžasný, stejně jako u vás, to je neuvěřitelný. Dovedu si živě představit, když jste to tam s manželem sekali, že jste museli neustále objevovat nové zákoutí a být stále v úžasu, asi jako když si někdo rozbaluje dárek a neví, co v něm je, že. Zdravím na kopeček.
    Linda

    OdpovědětVymazat
  8. Ahoj Moniko,
    My bydlíme už 15 let na místě bývalých statků a skládky. Dovedeš si představit, co jsme v zemi nacházeli za poklady. Když jsem na začátku přesývali ručně 9 tatrovek hlíny, tak si všichni klepali na čelo. I my jsme byli k smrti unavení a přesně jak jsi napsala, práce na baráčku...to je nekonečný příběh. Už od jara přebudováváme zahradní domek. Manžel si vymyslel "stavbu století", ale je to moc krásné, i když úplné dokončení bude určitě až příští rok. Teď jsme koupili krásná okna, dveře zatím nemáme. Musí být dřevěné a staré a přitom ne moc zničené. Takže sranda pořád.
    Ahoj Martina

    OdpovědětVymazat
  9. Nádhera!
    Před a po je vážně nejlepší ;)

    OdpovědětVymazat
  10. Opravdový kus práce.... ale ten výsledek je krásný a opravdu DOMOV :-) jen tak dál! Hezké léto.... JK

    OdpovědětVymazat
  11. Máte moj obdiv, že ste sa s manželom pustili do tohto projektu.

    OdpovědětVymazat
  12. Moničko..chce se mi napsat ..romantika (což je nadsázka) a ohromná dřina..Je vidět,že jste všechno budovali srdíčkem a byli si navzájem oporou.Tam kde je ve vztahu láska..jde všechno,když se chce a navíc je to váš DOMOV,který jste si dokázali velikým úsilím vybudovat .Já si stále říkala,že v tom vašem bydlení cítím celou dobu něco ..co nedokáži popsat a Vy jste mi to dnes potvrdila.Je to snaha vytvořit prostředí,kam se všichni moc rádi vracíte.Láska k tomu ,co se vám podařilo vybudovat..je znát z každé Vaší fotečky.Tak ať je tam u vás na kopečku stále ten domeček,v kterém je krásné žít.Máte můj veliký obdiv za to ,co jste dokázali.Jste skvělí..Opatrujte se a přeji pěkný den.Anna.

    OdpovědětVymazat
  13. ...pamatuju se jak jsem poprvé uviděla váš domeček na MMB a jak mě uchvátil...tím něčím..tím místem a krásou domečku a jak jsem se od tebe dozvěděla ten příběh a najednou věděla,že to můžu dokázat:) do té doby mě vůbec nenapadlo, že bych já mohla mít domeček, že by to bylo možné...a od té doby vím, že to tak bude a tys byla ten posel víry ve splněný sen:) jen jsem od té doby osobě zjistila,že nedokážu žít na vesnici, že když jsem celý den doma,nikam nemusím dojíždět, je mi tam smutno...život v Praze je extrém, ale pro mě život na vesnici je etrem taky, potřebuju okraj nějakého městečka, tak se mi zkomplikvalo s najitím pozemku,ale věřím, že pro každého je někde to pravé, když tomu věří:)...máte to moc krásný, moc vám to přeju:) Káťa

    OdpovědětVymazat
  14. Hezka zahrada. Presne takovy typ zahrady mam rada - zadne linky, hranky, anglicke travniky, ale vse tak nejak v souladu s prirodou. Obdivuju vsechny, kteri se do takovych projektu pusti s malymi detmi, protoze sama si to, ze zkusenosti, nedokazu predstavit. Palec hore!

    OdpovědětVymazat
  15. Milá Moni máte nádherné bydlení a zahradu. Na každém kousku ať už doma nebo na zahradě je vidět, že se pod to podepsaly vaše ruce a že jste tam nechali kus sebe. Určitě to byla velká dřina, obě to moc dobře víme :-)), ale stálo to zato. Ten pocit domova a bezpečí Vám už nikdo nevezme. Je pravda, že na baráku to je nekončící práce, ale je to taky o těšení, že se zase udělá kus práce, něco se povede. Z vašeho bydlení vyzařuje spokojenost a hřejivé teplo domova. Své bydlení si hýčkejte a přeji ať se domů vždy rádi vracíte. Posílám prázdninový pozdrav na kopeček a Betynce brzké uzdravení. Brzy napíšu mailik. KatkaB

    OdpovědětVymazat
  16. Milá Moničko, nemám slov, fotky mi vzaly dech. Co jste dokázali, smekám před vámi. I my šli z bytu do domu se zahradou, nepřestávám děkovat a užívat si přírodu, zahrádku, zahradu, les kousek od nás, bylinky divoké i ze zahrádky.. děti na čerstvém vzduchu.. dřina, ale krásná.
    Při stěhování mi kamarádka dala nádherný bucláček na památku, řekla jsem ji, že až bude vše hotovo, uvařím si do něj skvělý čaj, sednu si na balkon s pletením či háčkem a budu vzpomínat.. vzpomínám často, ale nemám pocit, že by někdy bylo hotovo, takže jsem se z bucláčku ještě nenapila, přestože i na háček či jehlice na balkoně došlo, ale spíše vyjímečně, zahrada je zahrada..
    Krásné léto bez baciloušů a díky za pohlazení a radost, kterou rozdáváš, Moni.
    Bohunka

    OdpovědětVymazat
  17. Hezký den, něco mi vyprávějte o úředním šimlu! Na vánoce jsem koupili hrubou stavbu a mysleli si, že o prázdninách už budeme bydlet. Ouha, zatím jsme tam na nic ani nesáhli, jen plánujeme. Nemáme stále povolení a bez vody a elektřiny prostě pracovat nejde.
    Máte to tam nádherné a ušli jste opravdu obrovský kus cesty. Vaše dřina je za vámi vidět, já bych do toho podle fotek nešla, SMEKÁM!
    Užívejte prázdniny... Jarka

    OdpovědětVymazat
  18. Mončo, Tvůj příspěvek způsobil, že jsem vytáhla fotky z naší přestavby domku. Nedívám se na ně ráda, protože si připomenu 4 a půl roku dřiny a trápení. Byly to těžké roky, byla jsem ještě na škole, přítel v prvním zaměstnání, peníze chyběly, hypotéky jsme se báli, vše šlo strašně pomalu - vlastníma rukama. Muselo se předělat i to, s čím jsme nepočítali. Přijela odborná firma, zaměřila, poslala rozpočet. Seděla jsem nad rozpočty večer, rozčilovala se, brečela ... Bydleli jsme v tu dobu v zadním traktu domku, kde nebylo topení, ani netekla voda, nebyl odpad. Každý večer po přijití z práce teplota v zimě kolem 9 stupňů. Takže vymést kamna, naštípat dříví, zatopit, nanosit vodu, dát ji hřát, běžet na nákup ... mezitím vyhaslo, takže celé znovu. Přítel přijel kolem šesté, večeře, umýt se ve škopku a plány na víkend - co se bude dělat. Ale když dnes zvednu hlavu od fotek a vidím, co máme, rouhala bych se, kdybych si stěžovala. Vrátit bych to ale nechtěla, ještě dnes si vzpomínám na zoufalství, když jsem stála v truhlárně a věděla jsem, že tyhle dveře jsou můj sen, ale mít je nebudu. Na oběd poté, co jsem celé dopoledne bourala s MAKITOU, že jsem se potom ani lžící málem netrefila do pusy.
    Když dnes vidím spoustu lidí, jak si nechají na zelené louce postavit... asi nikdy k tomu bydlení nebudou mít takový vztah jako ti, kdo každou cihlu obrátili sami v ruce, tahali kabely pro elektriku, bourali staré zdi.
    Dívám se přes závoj slz na náš obývák s kuchyní a říkám si, že tohle je naše práce a úsilí a já to tu mám moc ráda. Návštěvy a přátelé k nám prý chodí moc rádi. Snad z toho je cítit teplo domova jako u Vás.
    No, zavzpomínala jsem si, teď jdu na zahradu natrhat rybíz a udělat marmeládu, ať dělám taky něco užitečné.
    Pa Mončo a celé rodině přeji krásné prázdniny Peťula

    OdpovědětVymazat
  19. Jste moc šikovní. Držím palce do dalšího konání. A přeji krásné léto.

    OdpovědětVymazat
  20. Moni, mně u vás vždycky dostanou ty staré stromy, to je nádhera. Taky jsme měli statek s duší, ale bohužel jsme se ho zbavili. To jsou ty životní cesty, kdy se dostáváme na rozcestí a musíme si sami říct jaké dál udělat rozhodnutí.
    krásný den Majka

    OdpovědětVymazat
  21. Mila Moni, krasne jste si domecek upravili ..mne to neskutecne pripomelo nasi koupi chalupy na horach..Byl unor vsude vic nez metr snehu, kdyz jsme ji koupili..to co nas cekalo , kdyz slezl snih vypada hodne podobne jako to vase. Cela chalupa byla zarostla malinim to neskutecne vyse..Jezdili jsme to rukama vytrhavat a nikdy nezapomenu, jaky jsme mivali tres celeho tela, kdyz jsme unavou zniceni jezdili domu...ale ted jsme stastni, ze jsme vse delali sami a jsme na to pysni...ale prace je tam porad jako na kostele :o]]..Mejte se na koepcku krasne..Inka

    OdpovědětVymazat
  22. Moni. máte oba můj hluboký obdiv! Je u Vás tak krásně, z každé fotky přímo sálá teplo a láska Vašeho domova! přeji Vám doma všem pěkné léto, u žádnou nemoc a do dalšího tvoření domova hodně sil a elánu! Ale ten Vám zatím nechybí, když vidím, co jste spolu dokázali! Jste skvělí!Marcela

    OdpovědětVymazat
  23. SUPER!!! Krasny den preji. (P.s. nenechte se otravit nakyma hloupyma anonymnima prispevkama) ;-))

    OdpovědětVymazat
  24. Milá Moni, milé blogerky, nepříjemné anonymky, od toho jsou přece blogy. Další se podívají, pokochají, poptají, mnohdy dostanou povzbuzení, některé jako např. já zavzpomínají, neboť jsme prošli podobným - koupě staré zahrady se starým domkem u silnice, stodolou - bouráním, stavbou, rovnáním terénu, aby se za pár let zase kopalo pro bazén. Tak to lidské "pinožení" je zařízené a je jedno zda barák, chalupa, chata, byt, nebo jen chatička se zahrádkou. Ostatní mají inspiraci.
    Sleduji několik blogů, také nestíhám všechny příspěvky, někdy zpětně kouknu i přečtu komentáře, asi tak jako ostatní blogerky, nebo jen pozorovatelky, mezi které se řadím. Některé blogy nebo styl bydlení se mi tolik nelíbí, tak nekoukám. Ale proč hned ironie a kritika.Musím konstatovat, že je mezi námi velmi šikovných, pracovitých, pořádných lidí a je dobře, že jsou nám inspirací.
    Moniko, také jsem zavzpomínala. A jak píší ostatní, pusť z hlavy blbé narážky, opravdu to nic jiného, než závist není, i když třeba mají luxusnější bydlení, tolerantní a spokojený člověk by přece takto nepsal. Každý - každá může fotit a vkládat a najít si svůj okruh v blogerském světě.
    Dana z Podkr.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ještě jsem zapo napsat, jak ti jsou holky strašně podobné, nevím která víc - viz. tvé foto - Ty v červené kšiltovce z profilu.
      Udělali jste neskutečný kus práce.

      Vymazat
  25. Moni,je vidět,že děláte vše s citem.S láskou k přírodě.My začali domek po rodičích opravovat v důchod. věku.Ale dnes bych dělala vše jinak.Chtěla bych přírodní zarostlou zahradu.Máte to krásné.Jak jinak u vás.babkaalka

    OdpovědětVymazat
  26. Moni píšu znovu,přečetla jsem totiž příspěvky předešlé.Ti kdo tě znají déle ,vědí jak jsi skromná,pracovitá,trochu jsme vaši rodinu poznali.Rozhodně nejsi vychlouv¨bačná,umí to prodat.......Kde se to v těch lidech bere.Pro mě jsou tvé příspěvky k ranní kávě životabudičem a díky za ně.Alkababka

    OdpovědětVymazat
  27. To snad ani neni možný, jste neskuteční!!!

    OdpovědětVymazat
  28. Páááni, ta změna je opravdu neskutečná. Máte můj obdiv! :)

    OdpovědětVymazat
  29. Moc vám všem s Tomem děkujeme.
    Nečekala jsem takový ohlas, tak se omlouvám, že poděkuji takto souhrnně♥
    Bylo milé číst vaše příběhy, jak jste budovali i vy a zavzpomínali. Přišlo mi i několik mailů s vašimi příběhy.
    Tak díky, že jsme si zavzpomínali dohromady.
    Ono je dobré, se někdy přes to rameno poohlédnout zpět.

    Mějte krásný den, Monča

    OdpovědětVymazat
  30. Milá Mončo,normálně mi váš příspěvek vrhnul slzy do očí. Uvědomila jsem si, jaká je to dřina, když člověk z ničeho udělá nádheru svému srdci blízkou. Prostor, kde rád a často spočine a pak skoro zapomene, že to byla taková dřina. Jako mnohé z nás mám tuto dřinu, tento zápas za sebou ale i před sebou a raduji se s vámi za každý kousek toho útulna. Hodně síly do dalšího tvoření a děkuji za inspiraci pro kterou si k vám chodím moc ráda. Anička Brouky

    OdpovědětVymazat
  31. Moni úžasné! Jak dobře to znám, doufám, že už brzy budu moct dát fotky po. Já zatím mám před a užívám si tu džungli všemi smysly:)) M.

    OdpovědětVymazat
  32. Mončo, nedivím se Ti, že jsi se do místa zamilovala. A už taky odpočívejte, udělali jste toho opravdu hodně. Pěkné dni, Pavel

    OdpovědětVymazat
  33. Jste borci! A ta vaše zahrada je opravdu nádherná :)
    My jsme momentálně také ve fázi "před" a přiznám se, že si na stavbu chodíváme odpočinou manuální prací - to se tak vyčistí hlava - no, paráda :)

    OdpovědětVymazat
  34. Milá Moni,
    ZÁVIDÍM VÁM.... hrozně moc Vám závidím... Váš talent, elán, nadšení a píli. Máte úžasný cit pro detail a vkus. Z Vašeho domova dýchá pohoda.
    A je to vidět i na Vašich Sovičkách. Přála bych svým dětem, až půjdou do školy, aby měly štěstí na takovou báječnou paní učitelku se spoustou nápadů. Po pravdě bych k Vám ráda chodila i já. :-)
    Sobecky bych přála i sobě - takové úžasné sousedy. To byste se mě ale hned tak nezbavili, takže buďte rádi. ;-)
    Jinak u mě by bylo nadšení, ale chybí Vaše šikovnost a umění vše sladit. U mého manžela postrádám i to nadšení :-(
    Miluji Váš blog a přeji si alespoň trošku se od Vás "nakazit"!
    S láskou Evelína
    Ps. Pro kritiky - ráda se budu inspirovat i u Vás, stačí jen vložit odkazy na Vaše blogy.... ;-)

    OdpovědětVymazat
  35. Milá Mončo,
    naprosto obdivuhodné, co jste na pozemku dokázali!!! Taky známe bourání starého, aby mohlo být nové a taky si říkáme, že se nám nějak rok co rok chce míň a míň. Užívejte ve vašem ráji, máte to opravdu nádherné, klobouk dolů!!! :-)

    OdpovědětVymazat
  36. Nádherné, ostatní komentáře výše řekly vše za mě. Klobouk dolů! Tak vypadá totiž DOMOV!

    Pěkný den Katka

    OdpovědětVymazat
  37. Milí, drazí Na Kopečku,
    po přečtení tohoto článečku a zhlédnutí fotografií musím upřímně říct, že název blogu "U nás na kopečku" získal zcela jiný, širší, ještě nádhernější (i když by si člověk ani nemyslel, že to ještě jde :o)) rozměr.
    Pokud se člověk řídí intuicí, dějí se zázraky! A když se do toho člověk pustí vlastníma rukama, chutí a vidinou DOMOVA, pak to dopadne tak úžasně, jako u vás.
    Tleskám, tleskám, tleskám.
    Pokud je někdo šikovný, šťasten, inspirativní a chce vlít trochu slunce do života nejen sobě, ale i ostatním, jako to dělá Monika a uchovat tímto způsobem vzpomínky, tak je to něco báječného. Pokud s tím má někdo problém, je to jeho věc, být zde nemusí. Je to čistě a jenom jeho volba, kam nahlédne, kam se podívá. Pokud je člověk sám sebou, spokojen sám se sebou, tak jediné co po nahlédnutí Na Kopeček může udělat je, cítit radost, pozitivitu a slunce.
    Krásné léto
    Duhová Katka ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Katko, moc děkuju. Vaše řádky mě zahřály.
      Mějte nádherné léto. Monča

      Vymazat
    2. Milá Katko, napsala jste to moc krásně, úplně s Vámi soiuhlasím. Cítím to úplně stejně a jsem ráda, i po přečtení ostatních příspěvků, že v tom nejsem sama.
      Krásné sluníčkové léto... Venda.

      Vymazat
  38. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  39. Milá Moniko (Kopečková), už dlouho čtu Váš blog a mockrát mě napadlo, jak asi jste zakotvili na kopečku. Tak jsem ráda, že jsem se dočkala rozuzlení :-)
    Musíte mít ohromnou představivost, píli a trpělivost, když jste dotáhli celou stavbu od těch zarostlých fotek až k nádherným pohledům, které máte teď! Klobouk dolů!
    A chlubte se, moc ráda k Vám chodím " na návštěvu"!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  40. Milá Monika, krásna premena aj ked musím povedať, ze ten domcek pred tym bol tiez uchvatny, uz chapem, preco sa zapacil prave tebe, citilia si v nom to caro ktore z neho ziarilo a to ziari teraz aj z vaseho domceku a z tvojho zivota. ...vdaka ze si...

    OdpovědětVymazat
  41. Moni, to je neskutečné, co jste dokázali z toho baráčku udělat. Klobouk dolů!!!!! Fakt pěkný pohled.

    Martina R.

    OdpovědětVymazat
  42. Tak tohle je božský, nádherný, dokonalý, utulný. Krásný to máte!!! Klobou dolů, před Vaší šikovností.

    OdpovědětVymazat

Mějte se hezky a předem děkuji za vaše milá slova a řádky, kterých si velmi cením.
S láskou Monča ♥