pátek 31. července 2015

Ráno mým objektivem


Vyšly jsme do pole nastříhat kytici klásků na zimu pro ptáčky.
Áša hopsal mokrou trávou za námi a Bety ho honila v poli. 
Bála se, že nenajde cestu zpátky.
Už neví, chudák, kam před ní zdrhnout.
Teď si kocour odpočine. Holky jedou s tatínkem konečně na čundr.
Místo kartáčku žvýkačka, chodit spát na prase ... zkrátka léto v přírodě.









Mějte hezký víkend,

úterý 28. července 2015

Konečně ...



... jsme keramičily.
V Berouně bylo letos otevřeno nové 
Muzeum berounské keramiky 
v té nejkouzelnější uličce, kterou město má.
Při muzeu funguje i keramická dílna, kam můžete přijít a za symbolický peníz si něco sami vytvořit. Keramiku vám paní vypálí a vy si ji přijedete vyzvednout.
Prostředí dílny je naprosto okouzlující a starý středověký dům mu propůjčuje opravdové genius loci.
Nádherně jsme si zapatlaly ..... konečně♥





Přes kamennou uličku je atrium s houpačkou, kafíčkem a kostky na cihlovém hřišti jsou jak jinak než z keramiky:o)
Útulné, poklidné místo v rušném městě za hradbou z cihel.



V horkém dni se můžete, jako naše kachna Bety, smočit v umělém potůčku hned pod muzeem. 
A potom se můžete projít na kopec za medvědy z večerníčku Matějem, Kubou a Vojtou, pohrát si na hřišti mezi stromy a máte celodenní výlet pro děti jako malovaný.


Nádherné to tady bylo. 
Vrátíme se brzy a zase si něco vyrobíme.
Áša mi při lovu much na okně rozbil už dvě aromalampy, tak mám hned nesmělý námět :o)

Krásné léto a spoustu zážitků,

neděle 26. července 2015

My máme rádi víno ...


Začal s tím brácha. 
Jsme rodina vinařů.
Sezve nás a otvírá se jedna lahev suchého vína za druhou.
 Každá lahev má své jméno, svůj příběh, svého vinaře. 
Hodnotíme do tabulky od 1-10 vůni, chuť, jiskru ... zkrátka, jak nám chutná. Pravda, někdy se vzorky i vylily na záhonky :o)

Tom to otočil.
 Degustace na slepo.
Janča měla strach, aby do ochutnávky rafinovaně nepodšoupl krabicové a my u něj znalecky nemlaskali:o)
Nestalo se a i naslepo jsme skončili jednohlasně u "našeho" vinaře z Moravského Žižkova.
Díky jemu za úžasnou práci.







Děkujeme za krásný večer a v pátek u vás:o)

sobota 25. července 2015

Plzeňsko



Tento kraj máme rádi. Milí usměvaví lidé, krásná krajina a mnoho památek.

Včera jsme navštívili místa, která jindy jen projíždíme.
Rotundu sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci.
Je to jedna z našich nejstarších církevních památek.
Postavena byla nejspíše již v 10. století.
Rotunda se stala součástí Přemyslovského hradu, po kterém tu již nejsou památky.
V 18. století měla rotunda namále.
 Chtěli ji zbourat, ale nakonec pro ni našli využití, aby si jen tak nestála a nekoukala do okolí.
Místní do ní uskladnili střelný prach.

Výhled má  rotunda krásný ... přímo na hrad Radyni.


Dalším zastavením byl kopec Kotel.
 Tento vrchol patří ještě k Brdům.
Když vyjdete 570 metrový kopec, máte možnost stoupat ještě o 28 metrů výše.
Ano, opět moje milované výšky, ale lepším se. Tentokrát jsem hrdinsky vyšla do poloviny, ač se jedná opět o průhlednou kovovou konstrukci :o)


Jedna koláž z mobilu, páč na mou padesátku selfí neudělám :o)



A jak by řekli Plzeňáci:
Tuten výhled stojí zkrátka za to :o)


Krásný víkend,

pátek 24. července 2015

Cheesecake


Kupovat téměř kilo drahé Philadelphie se mi nechtělo a tak jsem přistoupila na levnější variantu cheesecaku ... z mascarpone.
Dnes jsem se inspirovala internetem, ale receptů je tam požehnaně a každý trochu jiný, 
tak jsem je porůznu smíchala dohromady.
A vyšlo to :o)


Cheesecake

korpus:
250 g BeBe sušenek
125 g rozpuštěného másla
50 g rozemletých mandlí
Sušenky rozmixujte v robotu, nebo rozbijte paličkou v igelitovém sáčku.
Smíchejte s máslem a napěchujte třeba pomocí dna skleničky do dortové formy,
 kterou jste vyložili pečicím papírem.

Krém:
500 g mascarpone
220 g cukru 
Já používám vanilkový domácí
= cca 300 g cukru krupice postupně rozmixuji v elektrickém mlýnku na kávu s jedním CELÝM vanilkovým luskem, který si nakrájím na 1 cm kousky.
3 vejce
špetka soli

Vše vyšlehat, nalít směs na korpus a nechat 10 minut stát a občas sklepnout formu,
 abychom dostali co nejvíce bublinek pryč a dort byl kompaktní, bez prasklinek.
Troubu rozehřejte na 190°C a pečte asi 25 minut. 
Potom dort vyndejte a nechte trochu vychladit.
 Posypte lehounce celý povrch mletou skořicí a na dort nalijte:
300 g zakysané smetany 
smíchané s 3 lžícemi moučkového cukru.
Já opět používám domácí vanilkový.
Pečte ještě 5-7 minut při 210°C.
Dort vyndejte, nechte úplně vychladnout, přikryjte alobalem a nechte minimálně 
12 hodin v lednici, ale nejlepší je uleželý za dva dny.

Při podávání můžete polít redukcí z malin, jahod ... ale já na zahradě našla jen rybíz:o)



Dobrou chuť a prima den,

čtvrtek 23. července 2015

Karlovy Vary


Poslední ranní romantický snímek z Loučné. 
Zaběhat, zabalit a ukázat dítkám
 lázeňské město, kde jsme byli naposled jako svobodní na filmovém festivalu.
Nevím, jestli to bylo tím úmorným 35°C vedrem, nebo únavou z předešlého pochodového cvičení, ale nijak jsme si Karlovy Vary neužili.
Zklamání. 
Samý hotel, ruští turisté, předražené obchody plné kýče, barev a nevkusu.
Zlaté lesy a voňavé louky.
Ale děti by měly poznat svou republiku. A udělat si svůj obrázek.



A jak teplá vřídla chutí, netřeba překládat slovy :o)


Naše předškolačka se vyžívá, že zná nějaká písmenka, tak čte vše, jen ta azbuka ji nešla ... ostatně tatínkovi také ne, ten už ji nezažil :o)
"V-co to je to A s čárkou?- C-L-A-V"


Když už jsme byli v červenci u Ježíška na Božím Daru, proč ještě navštívit i vánoční dům, který je na okraji Varů. 
Ale v tom včerejším vedru jsme vzdali téměř hodinové čekání na otevírací dobu, 
tak ani nemůžeme poreferovat.
Ale kamarádka celoroční výstavu navštívila a byla nadšená. 
Otevřeno je celý rok a ozdoby si tady můžete koupit i v srpnu :o)
Třeba se tu mezi vámi najde někdo, kdo již  uvnitř byl, tak může přiblížit,
 jestli návštěva stojí za to.


Krásné léto a kéž by byla ta nesnesitelná vedra a sucho co nejrychleji za námi. 

středa 22. července 2015

Ježíškova cesta


Proč si v červenci nezajít k Ježíškovi?


Kdo s dětmi navštíví Krušné hory, určitě nemine
Ježíškovu cestu na Božím Daru.
Geniální nápad, jak nalákat děti na procházku lesem, aniž by brblaly, jak je to ještě daleko.
O cestě jsme věděli. 
Vlastně to byl hlavní důvod, proč jsme sem jeli, 
ale tak perfektní jsme to nečekali.
Holky nás ohromně překvapily. Po 2 km si samy řekly o delší okruh, který s odbočkou na rašeliniště měřil 14 kilometrů. Ony to daly, bez remcání a v horku.
Klobouk dolů po třínedělním ležení a posedávání u pohádek a počítače.
Kratší okruh měří 6km a tady už je tedy plno.... kočárky, odrážedla, děti všeho věku.
 Alespoň jsme v horách konečně potkali lidi.
Cestou jsme plnili 13 úkolů, míjeli jsme spoustu atrakcí od lanovky až po kolotoč.
Vše vkusné, nápadité, vyřezané ze dřeva, všude to voní jehličím, kůrou ze stromů a pohled na horské louky ... pro mě nepřekonatelný.
Určitě cestu navštivte v kteroukoli roční dobu.







To jsou ony domečky, zastavení,
kde se plní úkoly s postavičkami, které pomáhají Ježíškovi splnit dětská přání.
Děti si v infocentru na Božím Daru koupí za 30,- Kč knížečku, 
kam vpisují během cesty úkoly.
Když vyplněné kartičky ukáží opět v infu, obdrží dáreček. 
My dostali časopisy a na celý večer bylo o zábavu postaráno.








Rašeliniště.
 Nejdelší okruh po malebných dřevěných cestičkách, který jsme prošli. 
Bety si neustále chtěla močál vyzkoušet, málem se jí to povedlo:o)
Ale jak na ceduli zjistila, že tu žije zmije, přidala do kroku.


Krásné to tu bylo.